Vícenice
Okres Třebíč
Léta první republiky
Založení kroniky obce a ohlédnutí za skončenou světovou válkou, která trvala od července roku 1914 do října 1918. Ve válce bylo 46 vojáků z Vícenic – seznam je v kronice. Padlým vojákům byl v parku v roce 1936 postaven pomník.
V parku se nachází také kříž, který zde stojí od roku 1888, a dřevěná zvonička, která je zde od roku 1901.
Zpráva o vyhlášení naší samostatnosti se k nám dostala z Moravských Budějovic dne 29. října 1918. V celé obci byla z toho veliká radost, že skončeny jsou hrozné útrapy válečné a že náš národ po třistaleté porobě je zase svobodným. Mnozí občané spěchali do Moravských Budějovic, kde se konala velká slavnost.
Za starostu obce zvolen byl Antonín Hrdý z čísla 1.
Hlavní zaměstnání jest polní hospodářství a chov dobytka. Řemeslníci jsou dva, a to Svoboda Kliment z č.33 - kovář a Částek František v č. 28 jako kolář.
Dne 26. února večer kolem 7. hod. přišel nešťastnou náhodou o život zastřelením Antonín Karásek ve věku 28 roků.
V tomto roce si postavili nové domky Krotký Augustin (č.50), Kunst Jan (č.51) a Novák Ondřej (č.52).
V listopadu proběhly volby do sněmovny poslanecké a do senátu. Jednotlivé politické strany obdržely hlasů - strana lidová 85 hlasů, strana republikánská 41 hlas, strana komunistická 40 hlasů a strana sociálně-demokratická šest hlasů.
Letošního roku byla zima velmi tuhá a mrazy dostoupily až - 40 stupňů, též mnoho sněhu napadlo, takže se celý únor jezdilo na saních. Následkem tuhé zimy pomrzlo mnoho zvěře a zničeno bylo též mnoho stromů.
Dne 5. července byl velký vítr, vykácel mnoho stromů a poškodil mnoho střech. Také odnesl mnoho skopených jetelů, které druhý den sbírali lidé po zmolách.
V letošním roce také vyhořelo hospodářské stavení Františka Vojtěcha (č.24) a nové domy si postavili Dvořák Josef (č.56) a Hrdý Jan (č.57).
Cena za obilí tohoto roku byla 200 Kč za 1q pšenice, žito stálo 190 Kč, oves 160 Kč a hnojiva stála 1q strusky 70 Kč, síran 180 Kč a ledek 190 Kč.
Byla započata stavba silnice Vícenice – Jakubov, kterou prováděla firma Karel Bartušek z Telče. Všichni majitelé pozemků dali pozemek na silnici zdarma - až na tři občany. Kámen a štěrk na tuto silnici se lámal v lomu na Holém kopci a na celou stavbu se vozil koňským povozem místních sedláků a také sedláků z okolních vesnic. Kámen byl dodáván také obci Jakubov a byl placen do obecní pokladny částkou 1 koruna za 1 metr kubický. Při vození kamene utrpěl úraz Jan Tržil z čísla 2 - zlomení nohy.
Pokračovala stavba silnice do Jakubova. Obec byla elektrifikována, a tak 21. prosince se poprvé v obci svítilo. Rozpočet na tuto elektrifikaci činil 96 000 Kč, ale byl však překročen o 19 000 Kč. Celkové náklady na elektrifikaci byly 115 000 Kč.
Sebevraždu spáchala žena dělníka Františka Vlasáka, která skočila do studny a zanechala po sobě 2 malé děti.
V květnu byl zvolen starostou obce František Krotký.
Dokončena silnice do Jakubova, a to nákladem 120 000 Kč. Okresní úřad v Moravských Budějovicích předložil obci návrh, aby kolem silnice byly vysázeny ovocné stromy. Tento návrh obec zamítla, a tak osázení bylo nařízeno silničnímu výboru.
V tomto roce také zemřel nejstarší občan obce p. František Roupec ve stáří 99 roků, který byl pamětníkem roboty a často o ní vyprávěl.
Na dráze v Mor. Budějovicích utrpěl těžký úraz železniční zřízenec (náš občan) Jan Kunst.
V tomto roce bylo na počest prezidenta T. G. Masaryka navrženo vysázet na Výhoně třešňový sad. Bylo tam zasázeno 180 třešní v hodnotě 360 Kč. Sad byl nazván „sadem Masarykovým“.
V tomtéž roce agrární dorost upravil na návsi parčík, do kterého zasadil lípu, a nazval ji lípou Švehlovou.
Zdeněk Krotký